Bedřich Smetana (1824–1884) položil svou tvorbou základy moderní české hudby a povznesl ji na úroveň srovnatelnou s okolním světem. Jako opravdový vlastenec, ale také umělec evropského rozhledu se snažil propojit ve svých dílech potřeby a ideje rodící se národní kultury s nejnovějšími podněty evropské hudby, které mnohdy domácí představy o národní hudbě přesahovaly. Dokázal je však učinit součástí vlastního originálního stylu, který česká veřejnost ještě za jeho života přijala jako styl národní. Smetanův umělecký odkaz zásadně spoluutvářel vědomí české národní identity a patří k pilířům našeho kulturního dědictví.
Bedřich Smetana složil osm oper (devátá zůstala nedokončená), z nichž nejhranější je Prodaná nevěsta, a mnoho klavírních, komorních, vokálních i orchestrálních skladeb. Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast zahajuje hudební festival Pražské jaro. V Litomyšli se na počest skladatele každoročně koná Národní festival Smetanova Litomyšl.
Ve výběrovém soupisu nejdůležitějších děl je na prvním místě uveden název, kterým skladbu pojmenoval Bedřich Smetana.
 
															 
															1824
Bedřich Smetana se narodil
2. března 1824
1840
Louisen-Polka
(Louisina polka)
Georginen Polka
(Jiřinková polka)
1843
Erinnerung an Pilsen
(Vzpomínka na Plzeň) (polka)
1844
Bagatelles et Impromptus
(Bagately a impromptus) (klavírní cyklus)
1848
Six morceaux caractéristiques, Op. 1
(Šest charakteristických skladeb, op. 1) (klavírní cyklus)
1854
Trois Polkas de Salon, Op. 7
(Tři salonní polky, op. 7)
Trois Polkas poétiques, Op. 8
(Tři poetické polky, op. 8)
Triumph-Symphonie
(Triumfální symfonie)
1855
Trio g moll
2. března 1824
1857
Skizzen, Op. 4–5
(Črty, op. 4 a 5) (klavírní cyklus)
1858
Richard III.
(symfonická báseň)
1859
Wallensteins Lager
(Valdštýnův tábor) (symfonická báseň)
1861
Hakon Jarl
(symfonická báseň)
1863
Braniboři v Čechách
(opera)
1866
Prodaná nevěsta
(opera)
1867
Dalibor
(opera)
1872
Libuše
(opera)
1874
Dvě vdovy
(opera)
na podzim 1874 Bedřich Smetana ohluchl
1875
Má vlast – Šárka, Z českých luhů a hájů
(cyklus symfonických
básní)
Rêves
(Sny) (klavírní cyklus)
1876
Hubička
(opera)
Smyčcový kvartet e-moll „Z mého života“
1877
České tance I – Polky
1878
Tajemství
(opera)
1879
České tance II
Večerní písně
1882
Čertova stěna
(opera)
1883
Pražský karneval (1. část)
(symfonická báseň)
Smyčcový kvartet d moll
1884
Viola
(opera – nedokončena)
12. května 1884 Bedřich Smetana zemřel
Bedřich Smetana, slavný český hudební skladatel, dirigent, klavírní virtuos, pedagog a jeden ze zakladatelů české národní opery se narodil dne 2. března 1824 Barboře a Františku Smetanovým v litomyšlském zámeckém pivovaru. Ten měl František v nájmu od hrabat Valdštejnů, a proto rodina bydlela v pivovarském služebním bytě.
Malý Bedřich v letech 1829–1831 navštěvoval místní piaristickou školu. S hudbou se setkával od útlého dětství. Otec František, sám zaujatý hudebník a člen amatérského kvarteta, obstaral synovi housle a nechal ho učit hře na klavír. Šestiletý Bedřich poprvé vystoupil jako klavírista 4. října 1830 na hudební akademii litomyšlských filozofů. Poté byl zván Valdštejny ke koncertování na zámku. Do této doby spadají i první Bedřichovy kompoziční pokusy. Roku 1831 se Smetanovi odstěhovali do Jindřichova Hradce, kde si skladatelův otec najal tamní pivovar.
Když Bedřich dokončil gymnaziální studia, vzepřel se přání otce stát se úředníkem a definitivně se rozhodl pro dráhu profesionálního hudebníka. V roce 1856 odešel do švédského Göteborgu, kde působil jako učitel hudby a ředitel zdejší hudební společnosti. V roce 1861 se vrátil do Prahy, vyučoval zde hudbu a byl prvním kapelníkem Prozatímního divadla. Místa se vzdal až roku 1874 pro nemoc, která vyústila v naprostou hluchotu. V létě roku 1876 odešel do Jabkenic ke své dceři Žofii. Hluchota neochromila jeho tvůrčí schopnosti, nezatěžovaly jej už pracovní povinnosti, a tak se intenzívně věnoval komponování. V Jabkenicích vznikla téměř třetina jeho celoživotní tvorby, včetně řady významných děl.
Bedřich Smetana zemřel v Praze dne 12. května 1884.
 
															Nejstarší dochovaná fotografie B. Smetany vznikla technikou daguerrotypie přibližně v roce 1843, kdy studoval na gymnáziu v Plzni.
 
															Kateřina Kolářová (1827–1859), první manželka B. Smetany, vzali se roku 1849.
 
															Bedřich Smetana se svou druhou ženou Bettinou Ferdinandiovou (1840–1908), vzali se roku 1860.
 
															Bedřich Smetana okolo roku 1863.
 
															Ateliérový snímek Bedřicha Smetany, který byl pořízen při jeho návštěvě Litomyšle v roce 1880.
Rodný byt Bedřicha Smetany
						Rodný byt Bedřicha Smetany
Jiráskova 133 (zámecký pivovar)
570 01 Litomyšl					
© Rodný byt Bedřicha Smetany spravuje Regionální muzeum v Litomyšli | Jiráskova 9, 570 01 Litomyšl | info@rml.cz | www.rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem 
tvorba webu: wwworks – 2024